Legenda o Stříbrnývh vlcích

"Strýčku, strýčku! Pověz mi nějaký příběh, prosím, prosím tě! Strýčku!"

"No, tak dobře maličký, ale hned, jakmile skončíme, půjdeš spát, ano?"

"Ano, ano, strýčku, půjdu, slibuji."

"Dobrá, tak si vlez pod přikrývku a začneme." 

Chlapec vyskočil na postel a schoulil se pod peřinu. Starý muž se posadil vedle jeho nohou na kraj postele a utišujícím hlasem začal vypravět příběh ... 
 
... "Dnes ti povím legendu o stříbrných vlcích, tak pozorně poslouchej. Kdysi dávno, ještě dlouho před tím, než do této země přišli první lidé, elfové a barbaři, obývali okolní území legendární Stříbrní vlci. Byla to ohromná stvoření, s nimiž se dnešní vlci nemohou srovnávat. Dorůstali do výšky jen o několik centimetrů menší než koně, jejich drápy byly ostré jako břitvy a tesáky měli jako dýky. To, co je ale zdobilo nejvíce, byla jejich třpytivá stříbrná srst a zařivé tyrkysové oči. Navíc, tito vlci byli velice inteligentní a dokázali využívat i jisté obory magie. 
Jenže po příchodu nových obyvatel museli vlci utéci před lidmi do lesů a hor. I když se snažili s lidmi spřátelit, vedly všechny pokusy ke špatnému konci. Roky plynuly a vlků pomalu ubývalo, protože byli vybíjeni lidmi pro krásné kožešiny. Až do dne, kdy se v zemi objevily první hordy démonů ..."

Chlapec se nedočkavě otázal: "Copak se stalo pak?"  Stýček jej pokáral: "Pssst, jen poslouchej a nepřerušuj mě."

" ... Málokdo věděl, že Stříbrní vlci byli i jakousi silou, která udržovala hranici mezi dobrem a zlem v říši. 
Tím, že lidé začali vlky hubit, byla tato hranice porušena, a proto začaly problémy. 
V ten okamžik se Lidé, Elfové, Barbaři a Stříbrní vlci spojili za jediným učelem - vyhnat hordy démonů zpět tam, kam patří. Další roky utíkaly a bitvy si vybíraly krutou daň na obou stranách. Spousta lidí i vlků padla ... A Schylovalo se k poslední bitvě. 

V ní stanuli sjednocení vládci čtyř ras proti démonickému princi a jeho temnému vlkovi. Tomu, který byl stříbrnými vlky nazýván zrádce. Spáchal ten nejhorší čin, kterého se mohl stříbrný vlk dopustit - pozabíjel svoji rodinu a potom se přidal na stranu temna. Jediný, kdo tehdy masakr přežil, byl jeho mladší bratr, který byl zavalen tělem své matky, když ho chránila.  
Teď stáli tvaří tvář proti sobě. Mladší z nich - Dráp ( právě tak mu říkali) prahnul po pomstě, zapřisáhnul se, že nedojde klidu, dokud jeho bratr nebude mrtev.


Boj trval dlouhé hodiny, ale nakonec byly hordy demonů zatlačeny a jejich princ padnul ... Co se stalo s Temným? Nikdo neví, je známo jen to, že se bratři spolu během boje vůbec nestřetli. V zemi nastal na dlouhý čas klid ..." 

... bude dokončeno ...